Rok v honitbě

Kalendárium najdete na: 

http://www.myslivost.cz/Informace-pro-myslivce/Kalendarium.aspx?clientcache=0 

     

 

     Je nutné rovněž upozornit veřejnost, že pokud nalezne opuštěné mládě na louce či v blízkosti lesa, je nejlépe ponechat mládě na původním místě a co nejdříve se nejkratší cestou vzdálit od tohoto místa, aby nezanechal pachovou stopu v blízkosti mláděte. Pokud se bude mláďat dotýkat, může ho svým chováním odsoudit na smrt, protože ho matka již nemusí přijmout. Příroda je v tomto směru velmi krutá a chyby člověka jsou již nenapravitelné, a proto bychom se k mláďatům zvěře měli chovat poněkud obezřetněji.

 

SRNČÍ ŘÍJE

     K hlavním událostem v druhé polovině července patří srnčí říje. Srnci již od konce jara srdnatě hájí své teritorium a pravidelně obchází hranice a zanechávají pobytové stopy, jako je hrabánkování a strouhání. Na přítomnost soka i člověka reagují silným bekavým zvukem, se kterým můžeme zaslechnout prakticky kdekoliv v přírodě. Pokud zjistí srnec vetřelce (slabšího srnce) ve svém teritoriu, okamžitě ho vyžene za hranice svého území. V této souvislosti je nutno upozornit řidiče, že v tomto období je zvýšená aktivita srnčí zvěře a zvyšuje se možnost nenadálého vběhnutí zvěře do vozovky. Řidiči jedoucí vyšší rychlostí prakticky nemají možnost zabránit střetu se zvěří, proto je na místě dodržovat přiměřenou rychlost a svou ostražitost zvýšit zvláště v lesních úsecích a v místech, kde je silnice lemovaná keři či vysokou travou.

 

LOVIT SE MUSÍ BEZPEČNĚ

     Červenec je dobou dovolených, a proto musí myslivci dodržovat všechny zásady bezpečnosti při lovu, zejména za snížené viditelnosti - večer a brzy ráno. Nejen s houbaři, ale dnes i s cyklisty, se můžeme v honitbách setkat na nejneuvěřitelnějších místech a v době, která někdy překvapí. Myslivce by již neměl zaskočit pohled na houbaře procházející temnou lesní houštinou za prvního ranního rozbřesku i za večerního soumraku, kdy jsou podmínky pro sběr hub silně omezeny faktem, že není nic vidět. Houbaření je vášeň, při které nedá lidem spát a je nutné s tím počítat. Myslivci loví černou zvěř, která se postupně stěhuje na žír do dozrávajících obilovin, kde může činit nemalé škody. Přednostně se loví lončáci. V noci se zásadně neloví samotné kusy. Je lépe lovit „z tlupy“. Jednak je lepší srovnání velikosti, měsíční světlo totiž klame, a jednak jde o jistotu, že se opravdu jedná o tlupu divočáků. Každou ránu je nutno důkladně zvážit, mnoha zbrklým lovcům se rána mnohokrát nevyplatila! Při noční čekané je nutno si s ostatními myslivci domluvit signály, např. baterkou nebo mobilem. K posedu se ke kamarádovi přibližovat pouze se svítící baterkou. Je povinností každého myslivce jakýmkoliv způsobem mít přehled o kolezích v honitbě. Každý myslivec před vstupem do honitby upozorní mysliveckého hospodáře, který lov koordinuje a má přehled, kdo a kde je v honitbě a tedy může upozornit myslivce na přítomnost ostatních.

 

PRÁCE MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE

     Myslivecký hospodář vede záznam o hospodaření v honitbě, evidenci o ulovené zvěři, o vydaných plombách a podává hlášení dle dispozic státní správy myslivosti. Myslivecký hospodář pokračuje ve spolupráci se zemědělci na vyhánění zvěře z polí před sečením pícnin, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám na zvěři. Uživatelé pozemků by měli informovat myslivce o plánované sklizni pícnin, aby mohli myslivci zajistit projití porostů a vyhnání zvěře. Stále zůstává velmi účinnou metodou zabránění škod na zvěři vyhánění zvěře z porostů před sečením přímo myslivcem s pomocí lovecky upotřebitelného psa. Lovecky upotřebitelný pes navíc dokáže bez problémů nalézt i čerstvě nakladená mláďata, která pak myslivec dopraví zabalené v chomáči trávy do bezpečí. Tímto způsobem lze zachránit i snůšky na zemi hnízdících ptáků, které by jinak sklizňová technika zničila.

 

práce v lese

     V semenářství je v červenci odhadována úroda semen jedle, borovice, vejmutovky, limby, douglasky, jeřábu a olše. Kontrolujeme zdravotní stav semen břízy před sběrem. V srpnu sbíráme semena břízy, jeřábu, lupiny vytrvalé a některých keřů. Ve školkách probíhá ošetřování protonů proti plevelům. Pro zlepšení půdy je možno využít směsky na zelené hnojení - nejlépe antinematodními odrůdami hořčice a ředkve. Sazenice modřínu je nutno ošetřovat proti sypavce. V srpnu vyséváme březové semeno. Pokračujeme v postřiku borových a modřínových sazenic. Přehazujeme komposty a ničíme chemicky plevel na kompostech. V pěstebních pracech pokračujeme v ošetřování a ochraně kultur, ožínáním buřeně nebo jejím chemickým ničením. Zraňujeme půdu pro přirozené zmlazení. Pro jarní výsadby je nejvhodnější doba provést likvidaci plevelů pomocí glyphosátu (Roundup). Podle plánu pokračujeme v prořezávkách a probírkách porostů, ve vybraných porostech uskutečňujeme suchý oklest. V ochraně lesa pokračujeme ve zpracování a asanaci dozrávajících lapáků a ve vyhledávání a zpracování stromů napadených kůrovci nastojato. Začínáme s kontrolou rojení mnišky, v borových porostech s kontrolou rojení bourovce borového, v dubinách s kontrolou bekyně velkohlavé, s kontrolou zámotku smrkových pilatek v půdě a s kontrolou vajíček obaleče dubového na větvičkách. V případě překročení prahu škodlivosti je nutno zasáhnout proti ploskohřbetce smrkové ve stadiu nejmladších housenic a začínáme popřípadě s chem. zásahem proti píďalce tmavoskvrnáči. V srpnu kontrolujeme žír ploskohřbetky smrkové a po jeho ukončení začínáme s kontrolou housenic v půdě. Pokračujeme v intenzívní protipožární ochraně. Ve výrobě dříví plynule přibližujeme a odvážíme hmotu z předmýtních a nahodilých těžeb. Hmotu atraktivní pro kůrovce je nutno asanovat. Zajišťujeme opravy cest. V přidružené výrobě dokončujeme sklizeň sena a sklizené plochy ihned povrchově ošetřujeme vláčením. Není-li sucho, přihnojujeme průmyslovými hnojivy. Pokud chceme docílit ještě jednu seč, přihnojíme louku dusíkatým hnojivem nejlépe dusičnanem amonným.

 

Léto Z POHLEDU VČELAŘE

     V období plného léta kvete pouze slunečnice a svazenka a dokvétají téměř všechny rostliny a produkce medu je téměř závislá na medovici. Pokud ale včely sbírají medovici z modřínu, pak může dojít k tvorbě melicitózy, která ztvrdne už ve včelím díle a vytočit jej je nemožné. Říká se tomu „cemetový med“ a pro včelaře to je nepříjemnost.

     Včelaři průběžně vytáčejí med nashromážděný v úlech, pokud možno oddělují jednotlivé partie a dle kvality je označují jako jednopruhové nebo směsné. Prodej medu je možný prakticky u každého včelaře a zákazník má jistotu, že med nebyl ředěn či jinak šizen, protože to si včelař ani nedovolí.

     Oproti radostnému období jara, kdy jsou včely klidné a nebodavé, jsou v období plného léta agresivní a velice ostražité na odebrání medu a ostražité i na neopatrné pozorovatele před úly. Jakmile skončí období snůšky, musí včelaři včely zakrmit, jinak se z nich stanou včely zlodějky, které vykrádají cizí úly. Před vstupem do cizího úlu se zlodějky chovají jinak. Jsou jakoby nervózní a před vstupem do vykrádaného úlu se nezastavují. Před stráží na česnu se snaží uniknou různými skulinkami a přilétají především na okraj česna. Včelí stráž je pozná podle jiného pachu, není to ale moc platné, protože vykrádané včelstvo je většinou příliš slabé na obranu. Kradou ale také jiní vetřelci, jako třeba vosy či mravenci, ze kterých jsou včely nervózní a agresivní.

     Včelaři vytáčejí poslední med a ihned po vytočení posledního medu je nutné včely zakrmit, aby nevznikaly včely zlodějky. Tmavý med se ve včelstvu nenechává zejména proto, že medovicové medy jsou složitější na rozklad a po vstřebání živin z nich zůstává více odpadních látek, které včely ukládají do svého výkalového vaku. Výkalový vak se tak přes zimu může přeplnit a včela uhyne. V úlu je dodržována absolutní čistota, a vyprázdnit kalový váček mohou až při prvním jarním proletu. Včely se krmí cukerným roztokem z rafinovaného cukru a vody v poměru 3 cukru: 2 vody. Silnému včelstvu se dává 9-15kg cukru.

 

Co dalšího se děje v honitbách?

V první polovině července:

- dokvétají lípy - pro včelaře končí sezóna květových medů

- po starších i mladší jeleni vytloukají paroží, daňkům teprve paroží dorůstá

- z obilních lánů jsou slyšet křepelky

- na polích kvete mák, olejný len, dokvétá hořčice, jarní řepka a svazenka

- začínají žně, kombajny sklízí ozimé ječmeny a následuje ozimá řepka

- na hnízdech čápů bílých již mláďata stojí a dají se dobře počítat

- dozrávají maliny a ostružiny, probíhá sběr borůvek a sezóna sběru hub

V druhé polovině července:

- začíná srnčí říje

- probíhá chrutí jezevců a kaňkování kun

- po vyhnízdění se mláďata ptáků začínají potulovat po krajině

- pokračuje sklizeň ozimé řepky, dozrávají prosty ozimé pšenice a sladovnického ječmene, porosty brambor jsou opakovaně ošetřovány proti plísni bramborové a mandelince, kukuřice jsou ošetřovány insekticidy proti nebezpečnému zavíječi kukuřičnému (pouze plochy, které nejsou přirozeně odolné), chmelaři a vinaři ošetřují své porosty proti chorobám a škůdcům

V první polovině srpna:

- končí srnčí říje

- probíhá kaňkování kun

- odlétá rorýs obecný

- dozrávají ostružiny

- na polích se dokončuje sklizeň obilnin, dokvétá slunečnice, kukuřice začíná vytvářet palice, probíhá orba časněji sklizených polí pro setí ozimé řepky

- včelaři vytáčejí kvalitnější tmavý (lesní, medovicový) med

- rybníkáři intenzivně přikrmují ryby v nádržích a rybnících

- v lesích jsou odstraňovány polomy z letních vichřic

V druhé polovině srpna:

- odlétá ťuhýk obecný a čáp bílý

- na polích se seje řepka ozimá, probíhá sklizeň slámy obilovin, podmítka či seťová orba pro ozimé obiloviny, probíhá desikace porostů máku, probíhá sklizeň poloraných odrůd brambor

- na zaseté pole řepkou se aplikují herbicidy

 

LIDOVÉ pranostiky na červenEC a srpen

z knihy Jaromíra Kovaříka - Zvěř, lov a myslivost v české lidové slovesné kultuře:

Vysoký let a silný šum letek havranů je předzvěstí větrného počasí. Když vítr honí v kolečku - nehoň ty myslivečku. Honí-li vítr v krajině, nelov myslivče v té hodině. Měsíc v liščí čapce, večerní červánky, ty značí pěkný čas, příští den myslivec jde na lov zas. Ranní červánky vítr značí, zmokneš myslivče do niti. Když vrány stojíce pohlížejí v určitou stranu a jsou k ní obráceny, nastane změna počasí od té strany. Slétají-li se havrani ve shluky, bude přelom počasí. Křik lysek znamená zhoršení počasí. Začne-li pes trávu žrát, kňučet a běhat ještě, dočkáme se deště. Zajíc se kryje a nevybíhá ven z pekáče, má-li se počasí zhoršit - když vbíhá ven, bude hezky. Skolí-li liška v zeleném lese, déšť nám to brzo přinese.

Jsou-li dnové psí pošmourní aneb jestli začátek jich neveselý, obávati se moru a nakažení; pakli jest ten jistý čas pěkný a nebe jasné, znamená zdravý rok. (psí dni 22.7.-24.8.).

 

O sv. Bartoloměji zchladí jelen vodu. Na sv. Bartoloměje jelen prvně zapěje.

Srpen začíná, co červenec končil.

Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.

I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí. Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.

Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují a trvalé počasí.

Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.

Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.

Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.

Moc hub srpnových - moc vánic sněhových. Stětí sv. Jana, přestávají již parna 

 

TOPlist
aktualizováno: 04.04.2018 14:39:31